Měření sekundárního traumatického stresu u terapeutů: systematický přehled
Systematický přehled
Typy studií podle spolehlivosti
Od nejspolehlivějšího po nejméně spolehlivý.
-
Souhrn více studií (meta-analýza, systematický přehled) ← tahle studie
nejspolehlivější obraz, jaký dnes máme. -
Randomizovaný pokus (RCT)
lidé byli rozděleni náhodně, takže rozdíl lze přičíst zásahu. -
Porovnání skupin
skupiny se porovnaly, ale bez náhodného rozdělení; naznačuje účinek. -
Pozorování nebo rozhovory
popisuje, co se děje a co spolu souvisí; příčinu to neukáže. -
Názor odborníků, teorie nebo jeden případ
nic se neměřilo na skupině lidí, jde o zkušenost a výklad.
Typ studie říká, jak byla udělaná, ne jak velký byl účinek.
Nový výzkum
Jak nová je studie
Podle roku vydání; klasika stojí stranou.
-
Nový výzkum ← tahle studie
vyšel letos nebo loni. -
Zavedené
vyšlo předloni nebo dřív. -
Klasika
práce, na které obor staví.
Stáří neříká, jak je studie spolehlivá. To říká typ studie.
Ve zkratce
Systematický přehled zmapoval sedm nástrojů, kterými se měří sekundární traumatický stres u terapeutů. Nejčastěji se používají dotazníky ProQOL a STSS. Většina dotázaných terapeutů měla nízké až mírné příznaky.
Celý souhrn studie Souvislosti · Co studie zjistila · Co to znamená · Co nepřeceňovat
Souvislosti
Sekundární traumatický stres (STS) vzniká nepřímo. Terapeut naslouchá traumatickým zážitkům klientů a sám na to reaguje. Mohou se objevit vtíravé myšlenky, vyhýbání nebo napětí. Není to totéž jako vyhoření, i když se tyto jevy často překrývají. Výzkum STS je roztříštěný. Studie používají různé dotazníky a různé skupiny odborníků. Proto je obtížné srovnávat výsledky a dělat obecné závěry. Autoři přehledu chtěli zjistit, jak se STS měří právě u terapeutů. Hledali v pěti databázích studie publikované do prosince 2024. Zařadili 49 studií s 12 718 účastníky.
Co studie zjistila
Autoři našli sedm různých nástrojů. Nejčastější byl Professional Quality of Life Scale (ProQOL), použitý v 17 studiích. ProQOL měří STS jako součást soucitové únavy, spolu s vyhořením a soucitovým uspokojením. Průměrné skóre STS bylo 19,5 (SD 4,6), tedy v pásmu nízkých hodnot. Druhý nejčastější byl Secondary Traumatic Stress Scale (STSS), použitý v 11 studiích. STSS se zaměřuje pouze na příznaky podobné posttraumatické stresové poruše. Průměrné skóre bylo 31,6 (SD 10,8), tedy v pásmu mírných příznaků. Spolehlivost se lišila. STSS měl vysokou vnitřní konzistenci (vážené průměrné alfa 0,92). ProQOL měl hodnoty nižší (alfa 0,79). Rozdíl mezi anglickou a přeloženou verzí ProQOL nebyl statisticky významný (p = 0,13). Žádný nástroj nepokrývá celou šíři STS. Volba proto závisí na tom, co chcete sledovat. ProQOL se hodí, když vás zajímají pozitivní i negativní dopady práce. STSS se hodí pro příznaky podobné posttraumatické stresové poruše. Škála TABS sleduje změny v přesvědčeních o sobě, druhých a světě. Novější nástroj STS-CA navíc hodnotí dopad na fungování a délku potíží.
Co to znamená
Většina studií byla průřezová (46 z 49). To znamená jedno měření v čase, ne sledování vývoje. Účastníci byli převážně ženy (průměrně 80 %) a převážně bílé populace ze západních zemí. Dvacet studií rasu či etnikum vůbec neuvedlo. Jen dvě studie zahrnuly terapeuty na začátku praxe. Autoři upozorňují, že důkazy zatím neopravňují k plošným preventivním programům. Zvyšování povědomí ale zůstává důležité, zejména ve výcviku a supervizi. Terapeuti na začátku praxe mohou být zranitelnější. Rozhovory o STS by měly být běžnou součástí supervize. Ze studie není jasné, jak přesně rozlišit nepřímou a přímou expozici. Terapeuti v některých zařízeních vidí utrpení i přímo. Studie také hodnotily jen spolehlivost, ne celou psychometrickou kvalitu nástrojů. Data pocházejí ze sebehodnocení, které ovlivňuje sociální žádoucnost a chyby v paměti.
Co nepřeceňovat
Skóre z dotazníku není diagnóza. Hranice pro riziko nejsou u všech nástrojů ověřené. Většina studií byla průřezová a pocházela od převážně bílých žen ze západních zemí. Výsledky proto nelze přenášet na všechny terapeuty. Důkazy zatím nepodporují plošné preventivní programy. Vysoká spolehlivost nástroje ještě neznamená, že měří přesně to, co si myslíte.
Zdroje
- Paksina, Aleksandra, Jenner, Susannah, McKinnon, Aimee (2026). Measuring secondary traumatic stress in therapists: A systematic review. Psychological Trauma: Theory, Research, Practice, and Policy. https://doi.org/10.1037/tra0002080